Vyšehrad

Vyšehrad Vyšehrad Vyšehrad

Popis

Hrad na Vyšehradské skále, nazývaný původně Chrasten, byl založen někdy v průběhu 10. st., rozhodně později než Pražský hrad. Nicméně je opředen mnoha pověstmi, o kněžně Libuši, o dívčí válce, o Bivojovi, o Horymírovi a dalšími, a tak vyvolává představu dávných věků, historické prameny se však o ničem podobném nezmiňují. Za vlády Boleslava II. zde bylo klasické přemyslovské hradiště s mincovnou na ražení denárů. Na denárech se poprvé objevuje označení Vyšehrad (vsgra, vissegrad), v písemných pramenech až později. Doba největší slávy Vyšehradu byla v 11. st., kdy se stal na určitou dobu sídlem prvního českého krále Vratislava I., jehož nástupci vládli z Vyšehradu až do r. 1140. Přebudování původně dřevěného hradu v kamenný s novými kostely ani zřízení církevní kapituly na Vyšehradě nezměnilo nic v jeho podřízeném postavení k Pražskému hradu. Po polovině 12. st. jeho význam klesal, až Karel IV. z úcty ke svým přemyslovským předkům se rozhodl obnovit jeho význam. Do Korunovačního řádu českých králů, který sepsal, zařadil povinnost vykonat vpodvečer své korunovace pouť na Vyšehrad, kde jsou králi ukazovány lýkové střevíce a mošna Přemysla Oráče. Sám tuto pouť jako první vykonal 1. září 1347. V místě zpustlého románského dvorce dal potom postavit honosný královský palác s vysokými arkádami a při něm domy pro hradní personál, vodovod a školu. V letech 1348 - 50 zbudoval nové opevnění s cimbuřím, věžemi, fortnami a dvěma branami, z nichž do našich časů přetrvaly zbytky brány zvané Špička, kterou v r. 1903 podle dobových pramenů rekonstruoval Antonín Wiehl. Napodobeninou Špičky je bludiště na Petříně. V r. 1962 byl areál Vyšehradu vyhlášen národní kulturní památkou. V r. 1991 byla část majetku v areálu navrácena vyšehradské kapitule a zbylou část vlastní a spravuje magistrát prostřednictvím samostatné kulturní organizace Správy národní kulturní památky Vyšehrad zřízené v r. 1970.