Petřín, rozhledna, observatoř a zrcadlové bludšitě

Petřín, rozhledna, observatoř a zrcadlové bludšitě Petřín, rozhledna, observatoř a zrcadlové bludšitě Petřín, rozhledna, observatoř a zrcadlové bludšitě Petřín, rozhledna, observatoř a zrcadlové bludšitě Petřín, rozhledna, observatoř a zrcadlové bludšitě

Popis

Petřín vystřídal v průběhu staletí několik názvů: Petřín, Hora, Kopec, Vrch sv. Vavřince (odtud německý název Laurenziberg - z lat. Laurentius Vavřinec a Berg hora, kopec), posledně jmenovaný podle zasvěcení kostela stojícího na jeho temeni. Na Petříně bývalo popraviště, které stávalo v blízkosti kostela sv. Vavřince. O něm se mluví v souvislosti s vyvražděním Slavníkovců, jejichž příslušníky, které Přemyslovci nestačili povraždit 28. září 995 na Libici, vedli jako divou zvěř do Prahy a pobíjeli na Petříně. Poté sloužilo popraviště až do 14. století k trestání velkých protistátních přečinů. Teprve po vybudování Hladové zdi císařem Karlem IV. se popraviště přesunulo na protější vrch Vítkov. Petřínská rozhledna je s výškou přes 63,5 metrů jedna z nejznámějších dominant Prahy. Její základna se nachází v nadmořské výšce 324 m n.m. v zahradě U rozhledny na temeni kopce Petřín na Malé Straně v městské části Praha 1. Kromě rozhledu na panoráma Prahy včetně blízkého Pražského hradu se z rozhledny otevírá za jasného počasí daleký rozhled po Čechách. Na severu lze spatřit Říp a České středohoří, na severovýchodě je vidět masiv Krkonoš. Na jihovýchodě je rozhled poměrně omezený, protože jej uzavírají Brdy. Petřínské bludiště tvoří součást dřevěného pavilonu, kterým se na Jubilejní výstavě roku 1891 prezentoval Klub českých turistů. Je to napodobenina gotické brány Špička na Vyšehradě. Stěny chodbiček bludiště tvoří 38 velkých zrcadel, v nichž návštěvník mnohokrát vidí sám sebe. Některá zrcadla jsou navíc zakřivená, takže obraz silně deformují.